Otazníky

22. června 2017 v 10:58 | Šaras |  Spíš texty

Sedíme naproti sobě. Z našich cigaret stoupá modrošedej kouř a mizí až u stropu. Místnost je v oparu, opar na rtu, z repráku v rohu nenáilně kvílí nakřáplej hlas vyhaslý glamrockový hvězdy.
Zlatohnědý záblesky, setkáváme se očima, ve kterejch jsou velký otazníky... Naše hlasy ani jednou nerozvibrovaly okolní těžkej vzduch. Zapaluju si o umírající vajgl novou cigaretu a moje společnost dělá to samý.
Váhavě a nepřítomně k sobě natáhnem ruce. Bříška prstů se dotknou, ruce se chvějou po setkání se studenou prázdnotou, přetlačujem se, supíme na sebe, když v tom padá na zem a rozbíjí se na milion kousků.
Jsem zase sama. Se sedmi rokama smůly.
 


Komentáře

1 Orili Orili | Web | 16. července 2017 v 20:20 | Reagovat

Po celém blogu samé cigarety... :D
Co takhle popelník? :D

2 Šaras Šaras | Web | 27. července 2017 v 11:38 | Reagovat

[1]:  http://sahaninapopelnicek.blog.cz/ Tu je!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama