Cejtim se přiškrcená na pupeční šňůře mý matky:
"Hmotný statky nenabejvaj pro tebe reálný ceny?!
Chop se svý role ženy,
jdi k plotně, ploď děti,
čas, vole, letí.
Horem dolem informace,
všichni maj za A a ty... nejlíp za C?
Budeš chodit do práce,
splácet,
se trmácet,
starat se o svýho přítele,
co bude hloupej a při těle.
Seš celá kyselá, přeju si jen
abys z mejch očí zmizela."
Dle svýho názoru je máma v právu,
moc dobře ví, že kouřim trávu,
ta totiž prej může za všechno.
Brácha taky hulil a teď
šňupe piko a chodí na techno.
Kdybych prej nekouřila brka,
nebyla bych vzteklá suka.
A za radost může taky konopí,
vytáhne tě ze sraček a pak tě do nich potopí.
I tak si ale nejsem jistá,
jestli má cenu zůstat čistá -
zkoušela jsem nepít, nehulit, nekouřit, zdravě jíst a cvičit jógu
a stejně jsem se chtěla zabít, byť jsem měla na čele o dva beďary míň.
Tak
nevim.



