Pocity odpadkového koše

9. prosince 2016 v 23:08 | Šaras |  Spíš texty
Úkol do semináře tvůrčího psaní. Zajímavý je, že mi tohle téma připadalo ze všech zadanejch témat nejhloupější, ale nakonec se mi na něj psalo nejlíp.
Mmmm... Seminář tvůrčího psaní byla vlastně jediná věc, která mě letos donutila něco napsat. Smutný.



Odpadkovej koš... Nebo popelnice. To je moje mysl. Cejtí se vopuštěně a vošuntěle, špinavě a jako věc, se kterou ostatní bytosti nechtěj mít, pokud možno, nic společnýho.
Hnijou v ní pocity, kapesníky potřísněný rozmanitejma druhama tělních tekutin, plány, který se nikdy neuskutečněj, zmuchlaný papíry s textama a skicama, nekompletní sbírka mejch mléčnejch zubů, cizí temný tajemství, ostrý předměty, jedna ponožka, co není moje anebo rezavý klíče, jejichž dveře už dávno někdo spálil.
Ty jseš jako můj popelář. Objevíš se jednou za čas a sdílíš se mnou pár mrzkejch chvil plnejch dotyků a slov, který ve finále neznamenaj vůbec nic, protože mě zas necháš stát na tom samym místě a já jsem, až na těch pár několik cárů, který dřív možná něco znamenaly, úplně prázdná.
 


Komentáře

1 Starková Starková | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 12:38 | Reagovat

Silně syrový. A hezký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama