Otazníky

Včera v 10:58 | Šaras |  Spíš texty

Sedíme naproti sobě. Z našich cigaret stoupá modrošedej kouř a mizí až u stropu. Místnost je v oparu, opar na rtu, z repráku v rohu nenáilně kvílí nakřáplej hlas vyhaslý glamrockový hvězdy.
Zlatohnědý záblesky, setkáváme se očima, ve kterejch jsou velký otazníky... Naše hlasy ani jednou nerozvibrovaly okolní těžkej vzduch. Zapaluju si o umírající vajgl novou cigaretu a moje společnost dělá to samý.
Váhavě a nepřítomně k sobě natáhnem ruce. Bříška prstů se dotknou, ruce se chvějou po setkání se studenou prázdnotou, přetlačujem se, supíme na sebe, když v tom padá na zem a rozbíjí se na milion kousků.
Jsem zase sama. Se sedmi rokama smůly.
 

Pupeční šňůra

31. března 2017 v 19:37 | Šaras |  Spíš texty
Konečně jsem se (teda jen jako divák) zúčastnila slam poetry, která ve mně tak trochu probudila starou lásku k divadlu a chuť zkusit tvořit veršovaný věci. Dopadlo to takhle... Spíš slamově, he.

Řehtací

19. března 2017 v 14:36 | Šaras |  Spíš texty
O pár flašek vína dál a stejně je to furt moje nejoblíbenější lyrická slátanina.
 


Nezáří

19. ledna 2017 v 21:56 | Šaras |  Spíš texty
Září 2016... a tak.


Úvaha nad problémem

10. prosince 2016 v 11:53 | Šaras |  Spíš texty
Jak už jsem psala v minulym článku, jiný texty než ty z tvůrčího psaní letos nějak nevznikly. Tohle bylo vůbec vtipný, protože když jsme svý výtvory měli předvádět, drtivá většina mejch vysokoškolskejch spolužáků psala o uprchlících, hrozících válkách, hořící Indonésii... No, a pak jsem tam byla já, která nedokážu psát o ničem jinym než o sobě.
Asi bych měla ještě říct, že míra, s jakou jsme se drželi danýho tématu, nebyla až tak důležitá. Naše přednášející nám vtloukala do hlavy že: "No, takové... zamyšlení nad problémem, víte. Malá úvaha. Krátká. Vlastně to ani nemusí splňovat parametry úvahy." Takže jste ve finále mohli psát o čem jste chtěli, když jste to dokázali umně našroubovat na zadání.
To já jen tak, kdyby se někdo náhodou chystal mě poučovat o tom, jak vypadá úvaha.

Pocity odpadkového koše

9. prosince 2016 v 23:08 | Šaras |  Spíš texty
Úkol do semináře tvůrčího psaní. Zajímavý je, že mi tohle téma připadalo ze všech zadanejch témat nejhloupější, ale nakonec se mi na něj psalo nejlíp.
Mmmm... Seminář tvůrčího psaní byla vlastně jediná věc, která mě letos donutila něco napsat. Smutný.

BDSM na ORL

4. prosince 2016 v 13:32 | Šaras |  Spíš texty
Tahle povídka vznikla na podzim roku 2014, od tý doby uplynulo hodně vody a já bych v tom textu nejradši udělala spoustu oprav a škrtů, ale trochu se bojim, že by už nebyl tak autentickej. A taky jsem líná.


Kam dál